Homeless?

Pátek v 0:56 | Mea |  Diary

Takže jak je jasné, karma mi opět dává sežrat, že jsem špatný člověk, protože jsem momentálně bez práce a v neděli budu i bez jídla a střechy nad hlavou. A teď si jednoduše nedělám srandu, všechno je v naprostých sračkách a já vůbec netuším, co budu dělat. Mám čas do neděle, ale i tak se bojím, že si do té doby jednoduše nic nenajdu a prostě chcípnu. Na druhou stranu dost přemýšlím o tom, že zrovna tomu bych mohla jednoduše dopomoci. Tedy alespoň bych chtěla. Chtěla a neudělám to. Moc moc bych chtěla, ale ani plakat nemůžu. Dívám se na obrazovku naprosto klidně, bez jakékoliv emoční exprese. Nic. Jen tu tak sedím a vlastně nejsem ani překvapená, že se tohle vlastně stalo, smůla se mi ostatně lepí na paty celý život a neúspěch jak by smet. Jednoduše ať dělám, co dělám, zdá se, že to prostě vždycky skončí naprosto katastrofálně. Moje sebevědomí je snad ještě níže než pod bodem mrazu a přeju si prostě skončit tohle všechno, protože mám pocit, že jestli nezvládnu tohle, jsem prostě totálně k ničemu a nezasloužím si dál pokračovat životem, protože jsem jednoduše obří chodící zklamání.

Tak či onak zavolala jsem mámě. Tím, že je právě v ČR skoro jedna ráno, je naprosto jasné, že mi to jednoduše nevzala. Jsem nejspíše ráda, zítra jí řeknu, že to prostě byl omyl. Ale chtěla bych jí moc říct, jak zle se mi daří no tak či onak ještě není čas na to, vrátit se domů, protože momentálně nemám ani na zaplacení pojištění, které bych musela doplatit, kdybych se chtěla vrátit zpět. Jednoduše tenhle flek potřebuju ještě pár týdnů. Začnu si naprosto velkolepě šetřit a prodám kromě mobilu a notebooku všechny moje drahé věci včetně kabelek. Ty jednoduše nepotřebuju, jestli budu houmlesák.

Tak či onak se nevzdám, musím si něco najít a přežít, protože jiná možnost není. Možná si přeju umřít a příležitosti nejspíše půjdu v životě vždycky vstříc, ale nejsem sebevrah a nejspíše na to ani zároveň nemám.

Pokusím se tu nějakým způsobem udržet do února, kdy to bude půl roku (abych nemusela platit pojištění a navíc si něco málo našetřila) a odjedu zpět do Čr přemýšlet, co dál udělám s mým životem. 100% potřebuju řidičák a 100% potřebuju nějakým způsobem zlepšit mojí psychiku. Pamatuju si, když jsem přemýšlela nad tím, že vlastně jedu do Anglie zapomenout na tu depresivní minulost. Světe div se, je to snad ještě horší.

Meavinka












 

Všechno je na sračky

Středa v 22:43 | Mea |  Diary

Je to nějaká doba, co jsem něco přidala, ale upřímně jsem na pokraji sil, abych něco pořádného napsala. Jestli jsem si předtím myslela, že jsem v naprostých sračkách, teď to vím jistě. Ani druhá rodina mi nevydržela dlouho. Rodiče se rozhodli najít si pro děti jinou zkušenější holku a já dostala více méně týden na to, abych se vystěhovala a našla si jinou rodinu. To je mi ale pech, prostě skvělý. Jsem trochu ztracená, netuším, co dělat. Samozřejmě pár rodin jsem našla, s pár z nich mluvím, ale nikdy se mi to nezdá ideální až na dvě. S těmi jsem mluvila a čekám na rozhodnutí té první, která se mi líbí víc. Tam soutěžím ještě s jinou dívčinou a no nevím, zda vůbec mám na to být lepší než někdo jiný. Uvidíme, jak se rozhodnou, děckum jsem se prý líbila, ty se zase líbila mě, takže idální. Druhá rodina taky super, jestli nevýjde první, byla bych fakt v koncích, kdyby už tahle druhá někoho našla. Doufám, že když se ani jedna z těhle dvou nepovede, stihnu si sehnat něco jiného a moje momentální rodina mi dovolí zůstat přes víkend, abych nemusela houmlesačit někde jinde. A to je pak naprosto fuk, že voním po Chanelu, věci mám v kabelce MK a zbytek v kufru nebo batohu LV. Měla jsem se tu jako prase v žitě a útrácela, ostatně vše se mi zdálo v pořádku a s ničím jsem neměla problém. No nakonec oni měli problém se mnou. Prý si jednoduše najdou někoho, kdo je nanny (jednoduše někdo, kdo má education v childcare a hodně zkušeností).
Samozřejmě dneska jsem přišla odpoledne a zjistila, že je v baráku děsnej mrdník, i když měla dojít uklizečka. No žádná nepřišla a otec mi to odůvodnil tím, že jednoduše nepřišla a že šetří peníze. Takže jsem začala mít podezření, že si žádnou novou nanny ani nehledají, a protože otec je poslední dny furt doma, mám pocit, že přišel o práci. Kdyby tomu fakt tak bylo, byla bych fakt nasraná, protože díky tomu, že řekli že nezvládám 3 malé děti, mi agentura nemůže poskytnout novou rodinu a musím si něco najít prostě sama.

Tak či onak jsem to vymyslela. Očividně tedy alespoň neskončím jako naprostý bezdomovec. Víceméně...
RODINA A - prostě musím počkat do zítřejšího večera na jejich verdikt... Když to klapne, budu asi tou nejšťastnější osobou na světě. A když ne, budu smutná a nasraná, přesto přejdu svižným tempem na RODINA B. Ta už vyjádřila jasný souhlas s tím, že bych mohla být jejich aupair, jenže jsem opravdu chtěla počkat, jak se rozhodne RODINA A. Pokud nebudou již volní zvolím jednu z možností C. RODINA C je ta, se kterou jsem mluvila dnes poprvé, jsou to rozvedení rodiče se střídavou péčí. Peníze nic moc, ale mám strašně hodně volného času, a stejně si tak či onak seženu brigádu. Musím začít šetřit. S mou kamarádkou Megan jsme si ostatně řekly, že prostě seženeme bydlení a práci a vysereme se nějaký aupairkování. Stejně je to děsná chujovina.

S nějakou dietou nebo tak to momentálně absolutně nehrotím, jím co mi příjde pod ruku, běžně přeskakuju jídla, když prospím poledne, takže se to nejspíše nějak kompenzuje. Jsem šíleně smutná a osamocená, ale stále je mi lépe, než když jsem byla doma a právě proto jsem rozhodnutá, že domů nejedu za žádnou cenu. Jednoduše nechci mojí rodinu vidět.

Meavinka

08-09.09.2018

10. září 2018 v 1:03 | Mea |  Diary
TYHLE DVA DNY FAKT NECHCEŠ :O

08.09.2018
09.09.2018
(61kcal)
· Pringles Onion & Cheese (12g) - 61 kcal

-
(400kcal)
· Jablečný koláč (150g) - 400 kcal
(Můj narozeninový dortík :D)
(?kcal)
Francouzský chléb (neutuším) - nemám šajn kcal
Strawberry and cream Starbucks malý (?) - 174kcal


(385kcal)
· rohlík (42g) - 127 kcal
· máslo (20g) - 155 kcal
· šunka vepřová (plátek) - 39 kcal
Knorr do hrnečku rajská -(?) - 68kcal
PURGED
(?kcal)
Domácí hranolky (?g) - ? kcal
Salát s kuřecím a slaninou (?g) - ? kcal
majonéza a tatarka (?g) - ? kcal
(451kcal)
· Pad nudle s kuřecím (250g) - 451 kcal

(242kcal)
Marble cake Starbucks (půlka) - 242 kcal
------------
Chleba s máslem a sýrem + šunka + Oreo
PURGED


 


06-07.09.2018

8. září 2018 v 2:01 | Mea |  Diary
Pátek byl takový lehčí den. Snažila jsem se to nepřehánět, ale želé jsem jedoduše neodolala. Omylem jsem ho zapomněla vyndat z mrazáku, tak jsem to žrala zalitý Coca Colou zero se spojeným úšklebkem na tváři. Objevila jsem mojí lásku z dětství - pufovanou pšenici a od té doby to jedu prostě každé ráno. Neslazená je naprosto nízkokalorická a poměrně to i zasytí.

06.09.2018
07.09.2018
(181kcal)
· Pšenice pufovaná (16g) - 57 kcal
· Actimel malina (100ml) - 73 kcal
· Mangový džus (250ml) - 51 kcal
(145kcal)
· Pufovaná pšenice s mlékem (10g + 150ml) - 106 kcal
· Dušená šunka (1plátek) - 39 kcal
-
(169kcal)
· Müsli tyčinka s brusinkami a madlemi (40g) - 169 kcal
(288kcal)
· Špagetový muffin (?g) - 288 kcal
(orientační, mělo by to být i méně,
fakt nevím, kolik to bylo.)

Pokus o zvracení (minimum)
(?kcal)
· Domácí rohlík (?g) - ? kcal
· Jehněčí kebab (?g) - ? kcal
· Cupcake s máslovým krémem a Nutellou (?g) - ? kcal
PURGED
(87kcal)
· Iceberg (100g) - 16 kcal
· 2x vařený bílek (68g) - 34 kcal
· Kečup (30g) - 37 kcal
(155kcal)
· Mléčná rýže čistá (150g) - 155 kcal
(406kcal)
· Jahodové želé (135g) - 269 kcal
· Magnum white mini (43g) - 137 kcal


05.09.2018

5. září 2018 v 23:49 | Mea |  Diary
Naprosto netuším, kdy se tenhle článek vůbec ukáže na blogu vzhledem k problémům, které má momentálně blog.cz při přecházení na jiný server. Celý den se mi jako nejaktuálnější článek zobrazoval jeden starší a celkově celé to vypadalo jako blog před cca měsícem. No nic, co se dá dělat, dokonce jsem psala i na blog.cz, abych věděla, jak se věci mají, tak snad to nebude trvat dlouho a vše začne fungovat tak, jak má. No a teď k tomu, jaký vlastně byl den.

(94kcal)
· Polotučené mléko (86ml) - 41 kcal
· Pufovaná pšenice neslazená (16g) - 53 kcal

(234kcal)
· Slepičí instantní polévka(300ml) - 66 kcal
· Hrášek mražený (80g) - 75 kcal
· rýžový chlebíček (10g) - 27 kcal
· Strouhaná mozarella (20g) - 66 kcal

(143kcal)
· Salát iceberg (100g) - 16 kcal
· kuřečí maso (60g) - 102 kcal
· kečup jemný Mikado (20g) - 25 kcal

(?kcal)
· domácí cupcake plněný Nutellou s máslovým krémem (?) - ? kcal
(Většina z toho vyzvracená)


04.09.2018

4. září 2018 v 23:23 | Mea |  Diary

Dobře, čtvrtý den září je za mnou, zbývají pouze další tři dny do mých narozenin, kdy netuším, zda se vůbec těším, nebo se mi chce plakat, že mi už nebude náct... No tak či onak dnešní jídelníček... Upřímně nevím, co si mám myslet. Večer jsem teď naprosto zpanikařila, když jsem zjistila, kolik má vlastně hověží mleté maso kalorií. No takže jsem to vyřešila snad tou nejhorší cestou.

(119kcal)
· Actimel malina (100g) - 76 kcal
· Cloudy apple juice (100ml) - 43 kcal

(242kcal)
· Míchané vejce (50g) - 83 kcal
· Hrášek (100g) - 94 kcal
· Strouhaná mozarella (20g) - 66 kcal

(390kcal)
Masové koule (cca 120g) - 273kcal
Bramborové plátky (50g) - 45kcal
Hrášek (50g) - 47kcal
kečup (20g) - 25 kcal

PURGED

malá sušenka s čoko kousky - 70kcal

(Jak já tenhle gif milovala)

Nobody does it like you do

3. září 2018 v 22:59 | Mea |  Diary
Poslední dny jsou jeden velký umíráček. Nevím kdezačít, nevím kde skončit, jsem chycená v neustále stejné rutině půstu a přežírání se, že už fakt nevím, co se sebou dělat. Přítelkyně přijede za necelé dva měsíce a já si příjdu naprosto nechutně a naprosto děsně tlustě. Jo, možná jsem měla být víc pozorná, když mi lidi říkali, že se po stěhování mám hlídat, jinak přiberu, protože to se prostě stává, když se přestěhuju do jiného životního stylu. Dobře, a teď to chce motivaci, která mi stále tak nějak chybí, jako by hubnutí samo o sobě nestačilo.

Ne fakt, ztrácím se, takže bych byla ráda za kohokoliv, kdo by si chtěl vyměňovat osobnější zprávy a kontrolovat se navzájem. Nevím, nikdy jsem češku jako buddy neměla, ale říkala jsem si, že chci změnu a nějaká česká osoba by se mi hodila, když už domovu jsem tak daleko.


Takže jop, hledám kamarádku, která by si chtěla psát.

Je mi jedno, zda to bude na facebooku, whatsappu nebo klidně na instagramu, ale chci někoho, kdo mě třeba navede zpět do kolejí, kde jsem se cítila lépe, protože tohle jsou naprostá muka.

Pokud máš zájem, můj Instagram (je v menu odkaz) stále existuje, stále na něj chodím, takže můžeš napsat tam ;)

No a co jinak?

Go ahead and cry little girl...

28. srpna 2018 v 1:14 | Mea |  Diary
Upřímně jsem ani nečekala, že bych někdy napsala byť snad alespoň jeden další článek, tak či onak, mě to dneska ve vaně prostě jen tak z ničeho nic chytilo - obnovím blog. Myslela jsem, že na to pak během dne zapomenu, ale nezapomněla. Sedím teď na posteli, na nohách hezky tepnoučký ponožky, venku můj britský nejbrhůd a už jsem dávno měla spát, ale jednoduše mi to nedalo.
Většina z vás, co tohle čte nejspíše nemá páru, kdo jsem, co je tohle za blog, proč a další zbytečný otázky.
Takže ahoj... (přesně takhle před skoro dvěma lety začínal můj úplně první článek, který už si hezky s těmi ostatními hoví ve smazaných)
Jsem Meavinka, Mea, Meave, M, je to na tobě. Za necelých 14. dní mi bude 20 let a tenhle blog mám už skoro 2 roky. Od té doby se hodně stalo a rozhodně většina z toho dokonce i neměla zrovna negativní vliv na můj život. Upřímně nečekala jsem, že třeba oslavím dvacáté narozeniny poměrně šťastná. Upřímně myslela jsem si, že to do té doby už konečně natrvalo zabalím. Světe div se, stále dýchám.

Takže pokud jsi nový či starý známý - VÍTEJ...
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kdysi dávno jsem psala články naprosto zlomená, měla jsem bolavé srdíčko, sebevědomí nikde, chtěla jsem umřít a ana byla moje spása. Dneska je všechno poměrně jinak.
Pomalu už si ani nevybavuju jméno kluka, díky kterému tohle všechno začalo. Ono to je to jedno. Po něm už jsem si nikdy k žádnému klukovi, chlapovi whatever (komukoliv se žížalou mezi nohama) nevypěstovala důvěru, střídala jsem je jako na běžícím páse, nehleděla na věk, nehleděla na nic, stejně to nikdy nevydrželo. Až jsem minulý rok přibižně koncem září poznala jednu holku. Byly jsme fakt dlouho kamarádky, Bydlely jsme od sebe půl republiky a byl to vztah, který jsem nikdy nezažila. Vzápětí jsem zjistila, že vídat se fakt minimálně mi vyhovuje. Respektive samozřejmě bych se s ní vídala více, ale tohle mi taky stačí. Teď už jsme spolu od února a konečně jsem vztahově uspokojená.

Okej so... Proč tedy tenhle blog?
Jo, to je dobrá otázka. Jádrem celého problému byl nešťastný toxický vztah, který už teď neexistuje, tudíž by bylo možná lepší hnout se dál. No bohužel něco přes ty měsíce stále vydrželo - moje špatné stravovací návyky.

Odmaturovala jsem, odstěhovala jsem se, ale tohle všechno jsem si vzala s sebou. Zažila jsem od doby tohodle blogu období, která jsem původně nikdy nezamýšlela. Začala jsem mít bulimické sklony, brala všechno do extrému včetně několika denních hladovek, braní laxativ. Jsem možná ztracená, myslím, že to vlastně nemá žádnou cenu, ale já jsem asi natolik ztracená, že si říkám "NO CO".

Momentálně žiju v Británii. Žiju život, který jsem si vysnila kdysi dávno, když jsem si v patkácti řekla, že bych chtěla okamžitě vypadnout. Jenže nevím, zda to není začátek toho, co jsem si vždy bála přiznat. Moje máma mě vždy kontrolovala a díky ní jsem nikdy nebyla naprosto absolutně přisná, nedodržovala jsem tak drastické diety, protože se to někdy doma jednoduše nedalo. Ale teď? Žiju sama a je na mě samotné, co vlastně od života chci.

Tak či onak dokud si v životě neudělám jasno, držím se toho, co jsem se naučila. Můj život, můj hřích, ale co se dá dělat...

Takže ať už nový či staří, myslím, že najdeme nějakou tu cestu k sobě... :)