Atestace života

31. ledna 2017 v 11:46 | Mea |  Diary
Jedná se o dosti dlouhý výplach všeho, co jsem měla poslední dny na srdci. Poslední slova Danielovi, která jsem mu nikdy neřekla, přesto, věřím, že jsem měla. Kritika lidí kolem a dost dalších sraček, které jednoduše terorizují život.
Pokud máte deset minut volného času a chuť, nebráním vám rozkliknout celý článek. Však vypsat se někdy pomáhá, že? meh...


Jak by mi mohlo být lépe, když pro to nic nedělám. Jaksi jsem si uvědomila, že již v mém životě není místo pro lidi, kteří si ho nezaslouží... Bez těhle "Toxických lidí" bude život možná jednoduší. Sama nevím, jak tenhle krok ovlivní mou budoucnost, ale věřím, že je to dobré rozhodnutí.

Já a Daniel
Možná jsme pro sebe byli stvořeni, ale ani jeden z nás si toho pravděpodobně nevšiml včas. Teď je na nás moc pozdě a to už bohužel vím od našeho pomyslného konce. Jednoduše se naše cesty na chvíli spojily, ale teď se opět rozpojují a vzniká rozcestí. Každý míříme jinam a asi bychom si nic vyčítat neměli. Měla jsem to vědět už na začátku měsíce, ale teď s tím již nic nenadělám. Nejspíše jsem potřebovala čas na to, abych si uvědomila, že to opravdu nemá smysl. Je mi líto, že trvalo, než jsem si uvědomila, že rozbitá váza nikdy nebude tak krásná jako předtím. Může z toho být jen několik nádherných střepů.
Ano, opravdu jsem si uvědomila, že to není již láska, co mě s ním spojuje, nebyla to od doby, co jsme se rozešli. Plakala jsem pro minulost. Byla jen otázka času, než si to plně uvědomím.
Nejspíše potřebuje jinou holčinu, která ho bude dělat šťastným.
Mrzí mě, že jsem byla taková... Ano, byla jsem až moc tolerantní a věřila, že vše bude lepší. Nikdy už to nebylo tak dobré jako v létě. Naše šílená láska a zamilovanost jednoduše s létem opadla, přišel stres. Já byla připravena bojovat, ale on nebyl. Nemohu mu to vyčítat.
Když přecijen nedostanu to, co chci, bude to vždy alespoň zkušenost, kterou si z toho odnesu.
A já jich nabrala dost.
Vždy jsem chtěla psát a tenhle vztah je skvělou inspirací. Třeba se jednou přiměju k sepsání toho všeho.
Nezbývá mi tedy nic víc, než mu poděkovat za to, co jsem se naučila. Poučila jsem se bohužel z jedné šíleně hloupé chyby a z toho si odnáším jednu důležitou věc - nedůvěru.
Za poslední půl rok tolik lidí využívalo mé dobré povahy a dělalo si ze mě panenku. Nejsem ničí majetek... Nikdy nebudu. Jednoduše už nechci být tak přístupná všem, zjistila jsem, že v dnešní době existuje dost lidí, kteří toho jen využívají... A na tohle omluva není.
Takže děkuju za krásné vzpomínky, ale to je vše, za co asi tak nějak mohu děkovat, protože vše ostatní je jen to, co nikdy nikdo nechtěl, a přesto se s tím v životě musí potýkat.

Mam dost všech těch falešných lidí a jejich slibů.
"Jsem tu vždy pro tebe."
"Nikdy tě neopustím."
"My proti světu..."
Nic z toho nikdy nebyla pravda. Nic nevydrží věčně.
Mrzí mě, že již nemám nikoho, komu bych opravdu důvěřovala. Za poslední měsíce se mi znechutila každá kamarádka, kterou jsem měla. Jsem člověk, který je otevřený a upřímný, čímž mi tedy vadí, když někdo lže...
Proč v mém okolí není nikdo, kdo stále uznává správné charakterní hodnoty. Někdy si díky tomu přijdu až přestárle.

Přeju si začít znovu. Těším se, až konečně opustím Česko a dostanu se někam, kde si budu moct vybrat kým chci opravdu být.

Mrzí mě, že jsem to jen já proti světu.

Mea...
 


Komentáře

1 I can | Web | 31. ledna 2017 v 12:36 | Reagovat

Je mi líto, co prožíváš... Nemůžu říct, že to znám, protože neznám. Řeknu tedy jen, že to chápu :) a že to zase bude dobré (tuhle větu všichni nesnášejí.)
Já si také odnesla z jednoho ''vztahu'' nedůvěru, jenže to byl kamarádský vztah. Ta osoba mě uzavřela takovým způsobem, že ej zázrak že vůbec mluvím ještě s lidmi. To se ale bohužel nezlepší, pokud nepříjde někdo, kdo ti s tím pomůže, člověk, který tě znovu naučí věřit ve svět. A takový se hledá těžko :)
Držím ti palce, máš mou plnou podporu :)

2 Gold girl | Web | 31. ledna 2017 v 12:40 | Reagovat

je dobré, že to berieš aspoň z tej lepšej stránky a to ako skúsenosť.
určite sa nájde niekto kto si získa a hlavne ZASLUZI tvoju dôveru, hlavu hore :)
ja som bola na dne z mojej prvej lásky ktorá sa vracala ako bumerang s prestávkami skoro 7 rokov a s odstupom času to beriem podobne ako ty....

3 Lexi | Web | 31. ledna 2017 v 13:18 | Reagovat

Nevím,  co říct, nikdy jsem neuměla řešit situace... ale každopádně ať to dopadlo jakkoliv, dopadnout to tak mělo. Teď to asi nevidíš, ale čeká na tebe něco mnohem lepšího, než to, cp bylo... třeba teď, nebo za pár let... přeju, ať se z toho co nejdřív dostaneš. Jinak jsi to napsala naprosto skvěle...

4 coca-cola-light-baby | Web | 31. ledna 2017 v 14:06 | Reagovat

Mrzí ma že to tak dopadlo ale zároveň dúfam že budeš šťastnejšia. Ak to nefungovalo, bolo zbytočné v tom vzťahu ostávať a trápiť sa. No musel to byť hrozne ťažký krok, ťažké rozhodnutie, verím že ti v myšlienkach vyskakovali všetky tie krásne spomienky ale ked to už dalej také nebolo a len si sa dlho trápila, toto bolo asi najlepšie riešenie. Tiež nemám nikoho kumu by som sa mohla úplne zdôveriť. Stále som to ja tá, ku ktorej ľudia prídu s rozprávajú o svojom živote a všimla som si, že mňa skutočne nikto nepočúva... Alebo si to vypočujú a hned začnú inú tému a už ma to hrozne štve... Dúfam že všetko budeš mať už len dobré, kráska.
Inak, nový vzhľad blogu je krásny. :)

5 Beth | Web | 31. ledna 2017 v 14:28 | Reagovat

Jsou věci, které se z nějakého důvodu mají stát. Tohle byla jedna z nich, snad brzy najdeš osobu se kterou budeš proti světu, ať už přítele či kamarádku :) vypsat se je občas prostě potřeba no :)

6 viv-is-on-a-diet | 31. ledna 2017 v 19:14 | Reagovat

Takhle to bohužel bývá. Jsem podobně stará jako ty a ono to tak nějak s tímto věkem souvisí. Přišel první vztah, opuštění školy, první práce, rozchod, zařazení do společnosti (mám pocit, že své místo budu hodně dlouho hledat) a člověk ten svět začne vnímat zase jinak (někdy tě uvede do reality dost hnusným způsobem). Napsala jsi to velice hezky.

Určitě si z toho vezmi nějaké to ponaučení, ber to jako zkušenost, ale nevzdávej se svých ideálů a snů :-)

7 leanne | Web | 31. ledna 2017 v 22:14 | Reagovat

Mrzí mě, že to takhle dopadlo, ale věřím, že ses rozhodla dobře. Úplně chápu, jak je teď těžký někomu věřit.. já měla stejné pocity po maturitě, kdy se teprve ukázalo, kdo je pravý kamarád a kdo ne. Časem určitě potkáš někoho, kdo bude stát za důvěru :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama