To abych si psala epitaf...

18. prosince 2017 v 23:35 | Mea |  Diary

Cože to tu vlastně dělám? To je dobrá otázka...


Je to tak dávno, co jsem tu byla naposledy. Sem tam jsem přišla, abych si přečetla nějaké příspěvky. Rok utekl jako voda. Byl to překvapivě nejhorší a zároveň nejlepší rok mého života. SIce jsem prožila tolik bolesti, beznaděje, ztráty jako nikdy, na druhou stranu jsem se tolik naučila, jsem vyrovnanější a rozhodně ne ta samá osoba, která tu před rokem kňourala.
Vím, nezhubla jsem. Nabrala jsem. Všechno se to podělalo v létě, kdy jsem chodila do práce a automaticky jedla, protože jsem prostě nemohla jinak fungovat. A pak jsem byla šťastná. Našla jsem si přítele. Opustme můj poslední příspěvek, který tu vidí pod tímhle, to je letní láska. Číst to takhle znovu je pěkné, bylo náročné se jí vzdát, ale o to mi to dnes příjde hezčí. Musím se nad tím usmívat. Ale zpět k příteli. Už spolu nejsme. Začali jsme spolu v září a v září skončili. Hvězdy září v září. Nevím, ukončila jsem to. Ukončila jsem to, takhle teď pokračuju dál. Jde to od jednoho k druhému a vždy tomu něco chybí. Přišla jsem na to. Chybím tomu já. V každém vztahu mi chybí ten můj prostor. Nechci vlastně s níkým být, nevím, za čím jsem se hnala a proč jsem si myslela, že jsou vztahy priorita. Nejsou pro mě vůbec žádnou prioritou. Sice jeden z nich vydal fakticky jako Keanu Reeves, a to si teď jako prdel nedělám, ale jednoduše to nebylo to, co jsem chtěla. Teď jsem měsíc a můj bez vztahu, bez kontaktu s muži. Nevadí mi to. Cítím se skvěle. Zároveň jsem nějak utnula přátele, moc se nevídáme ani s Audry. Nevím, proč, ale je to super. Mám svůj malý svět existence, asi moje ego dokáže zaplnit celý tenhle osamnělý svět.

Moje váha: 77 - 79 kg... každý den je to jiné. Nejspíše je to tím, jak se vyspím, nebo já už nevím, mám toho plný zuby, protože nějak nadměrně nejím, nejím ani sladkosti, nejím tučný, ale prostě se cosi stalo. Jop, začala jsem znovu brát antikoncepci. Nabrala jsem tedy za 14 dní ty kila zpět. A za všechno bych asi chtěla vinit vypíčený hormony, které za to nejspíše i mohou, protože prostě nebyla v mé dietě žádná změna.

Co mě ale dostalo zpět?
Tak já vlastně na to všechno myslím denně, denně se mrknu na Instagram, ale motivace mě nějak opustila. Moje ana mě opustila? To si nemyslím, spíše dříme. Asi upadla do zimního spánku. To abych jí probudila. A tak tu jsem. Protože moc dobře vím, jak dobře to šlo, když jsem měla blog. Chci tu dobu zpět. Nebudu čekat na žádného 1.1.2018. Začíná to hned zítra (protože je půl 11 večer, co tohle píšu).
Ale opravdu mě do toho nutí až moje ročníková práce. Cítíla jsem se tak v pohodě, že mí ED na zpracování nevadilo. A ejhle. je to tady.

Tak zítra přidám, co a jak...

Mea
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama